Žehnání opraveného zvonku Jan
Milí farníci,
mnozí z vás zaznamenali změnu siluety sanktusové věže. Od počátku ledna na ní nevisí žádný zvon. Oba byly svěšeny, aby se uskutečnila jejich repase. Dlouholetý donátor farnosti František Novotný mě požádal, abych se postarala o opravu malých zvonů, kdyby tu on už nebyl. Je pro mě ctí plnit slib a zároveň dát Františkovi dárek k jeho letošním nedožitým 100. narozeninám.
Zvony včetně technického vybavení již údržbu po letech služby potřebovaly. Zvonění navíc v poslední době znemožňovaly propadlé průchodky pro lana ve stříšce sanktusníku vlivem opotřebení a koroze. Pan kampanolog stanovil, že na nejstarší a nejmenší zvon kostela se po repasi bude nadále zvonit ručně a zvon František z roku 1949 může být vybaven lineárním elektrickým pohonem s dálkovým ovládáním. Na oba se bude zvonit zejména při pohřbech.
Na letošní rok připadá další významné jubileum. Před sto lety, 24. května 1925, byly posvěceny poslední ze šesti nových zvonů, které nahradily zvony zrekvírované během 1. světové války. Všemi sedmi zvony, včetně nejmenšího, jenž jako jediný přečkal rekvizice i za další války, se v tento den najednou zvonilo klekání k uctění památky padlých z farnosti. Při příležitosti 100. výročí této události bude nejstarší a dosud bezejmenný zvon z roku 1680 požehnán a jeho jméno bude Jan. Na jeho odlití, jak se píše na čepci zvonu, přispěl tehdejší hradecký rychtář Jan Vojtěch Borecký.
IR
